Proč nás koně (ne)poslouchají?
Vše vychází z přirozeného chování koní. Kůň je ve volné přírodě loven šelmami, tudíž je kořistí. Proto musí být neustále ostražitý a pozorný, aby si zachránil život. Tomu napomáhá například i umístění očí na hlavě. Když se kůň pase, neustále má přehled o okolí a v případě, že vyhodnotí situaci jako nebezpečnou, může včas prchnout. Aby ve volné přírodě přežil, reaguje na tlak psychický a fyzický.
Psychickým tlakem je například přepravní vozík. Mladý kůň, který se teprve učí do vozíku nastupovat, s tím bude mít zpočátku problémy. Koně totiž přirozeně trpí klaustrofobií. Je to dáno jejich postavením v přírodě, kdy jsou loveni predátory, tudíž jsou kořistí. V malém stísněném prostoru nemají v případě ohrožení mnoho šancí utéct a tak se těmto místům vyhýbají. Proto, když učíme koně, aby do přepravníku nastupoval klidně a klidně se choval i během cesty, musíme být trpělivý a do ničeho ho nenutit. Tím bychom mu situaci akorát více znepříjemnili a náprava by byla daleko složitější. Psychickým tlakem je také postoj těla a výraz obličeje, neznámé prostředí, hlasitá hudba nebo křik, věci, se kterými se kůň běžně nedostává do styku – deštník, míč, barevná plachta, igelitový sáček, auta, u mladých koní ve výcviku bývají problémem barevné kavalety a překážky.
Tlak fyzický na sebe koně vyvíjejí zcela běžně. Ve stádě se jedná o boj v hierarchii neboli postavení - dominantní versus podřazený. Určitě jste si někdy všimli, že když je u napáječky například Nuget a přijde se napít Sára, stačí, když Sára sklopí uši a Nuget, protože je v této dvojici podřazený, odejde a nechá ji napít, i když se sám ještě dostatečně nenapil. Pokud by Nuget toto varování ignoroval, následoval by náznak kousnutí. Jestliže by ani to Nugeta nedonutilo odejít, Sára by ho kousla a další fází by bylo kopnutí. Od kousnutí mluvíme o tlaku fyzickém, předchozí chování souvisí s psychickým tlakem, neboť se jedná o postoj těla a výraz obličeje. Stejně tak jako Sára vyvíjela fyzický tlak - kousnutí, my lidé ho vyvoláváme záměrně při každodenním zacházením s koněm i samotné jízdě. Každý den nasazujeme koni ohlávku, a pokud za ni zatáhneme, už vyvoláváme tlak. Když pobízíme koně holení, vyvíjíme tlak. Když ho šťouchneme do slabin, aby ustoupil, působíme tlakem. Už máte trochu jasno?
To, jak velký tlak = jak velkou sílu potřebujeme, aby kůň zareagoval, souvisí s jeho citlivostí, v koňácký mluvě přiježděností.Čím lépe je kůň přiježděn, tím menší (slabší) pobídky dáváme. Čím je přiježděnost horší, tím větší (důraznější) pobídky musíme dávat a tím víc se také nadřeme. Přiježděnost koně se dá ovlivnit v pozitivním, ale i negativním smyslu. Zjemňování koně je samozřejmě chtěné, neboť nám pak usnadňuje další práci s koněm a méně zatěžuje naše svaly Negativnímu působení zabráníme dodržováním jednoduchého pravidla: s veškerými pobídkami začínáme od nejmenšího tlaku a tlak zvyšujeme, dokud kůň nezareaguje. Samozřejmě, že nebudu 15 minut zvyšovat tlak a čekat až koník zareaguje. Je nutné uvědomit si, jaký je kůň, na kterém sedím a podle toho reagovat. Například kdybyste chtěli pobídnout Ebána z kroku do klusu a použily při tom stejně silnou pobídku jako na Hardyho, když ho naklusáváte, zřejmě byste vystřelily nadzvukovou rychlostí kupředu. A naopak, velice jemná pobídka, která stačí pro naklusání Ebána, by s Hardym ani nehla, a proto začnu se silnější pobídkou. Aby bylo jasno, mluvím teď o ježdění za účelem zlepšování jezdce, ne o přiježďování koně, protože v tom případě by byl postup jiný!
Snad je pro vás tento článek srozumitelný. V případě jakýchkoliv nejasností a dotazů, pište dolů do komentářů. Ráda vám odpovím!