Úvod do výživy a krmení koní
V úvodu jsem použila krmná dávka. Nejprve si tedy vysvětlíme několik základních pojmů:
krmiva = jsou to látky obsahující živiny, bez nichž by nemohlo zvíře, ani člověk žít. Všeobecně můžeme krmiva rozdělit podle jejich původu na rostlinná, živočišná, minerální (např. různé soli, lizy) a například syntetická (uměle vyrobená), podle obsahu vody na šťavnatá a suchá a podle obsahu živin na jadrná a objemná.
krmná dávka = je to vlastně hmotnost krmiv, kterou podáme jednomu zvířeti v jeden den
krmná norma = množství živin, které musíme jednomu zvířeti dodat v jeden den
Divoký kůň, který je celodenně na pastvě, přijímá potravu po malých dávkách a v častých intervalech. To znamená, že nežere celý den v jednom kuse. Tomu bychom měli přizpůsobit i způsob našeho krmení, tudíž krmit koně častěji a v menších dávkách. Na to je přizpůsoben i koňský žaludek a střeva a překrmování může vyvolat vážná onemocnění jako je například kolika.
Jak jsem již řekla, koně, které chováme doma ve stáji, jsou používaní k ježdění, k tahu, klisny na hříbata a to vyžaduje pestrou krmnou dávku, pouze seno nestačí. Krmná dávka by se měla skládat z objemného krmiva, kam patří seno, tráva, sláma, a z jadrného krmiva, kam řadíme obiloviny, mrkev, různá müsli, granule, otruby,...
To, kolik čeho jaký kůň potřebuje, určuje pohlaví, věk, zdraví, způsob chovu a využití koně i roční období. Více si povíme někdy jindy.
Krmit koně není jen tak, je nutné dodržovat několik zásad a pravidel:
- o krmení v menších dávkách a častěji jsme si již řekli, ideální je 3 - 4krát denně
- krmíme každý den ve stejnou dobu - koně, stejně jako spoustu jiných zvířat, mají určitý denní režim, na který jsou zvyklí. Pokud tento režim porušíme, můžeme způsobit vážná onemocnění a problémy
- krmíme pouze dobrá a zdravá krmiva - jestliže si nejsme jistí původem krmiva, raději ho koni nedáváme. S tím souvisí i skladování krmiv. Zejména jadrná krmiva bychom měli mít mimo dosah ostatních zvířat (především myší), v suchu. Jestliže máme podezření, že je např. seno plesnivé - nekrmíme ho!!
- přechod z jednoho krmiva na druhé provádíme postupně. V praxi to znamená, že pokud krmíme přes zimu jen seno a na jaře chceme koně pouštět na pastvu, nejprve nasekáme trochu trávy a přidáme k senu, postupně množství trávy zvyšujeme, pak můžeme přejít k tomu, že koně pustíme na pastvu jen na 2 hod., dobu zase zvyšujeme a nakonec necháme koně venku celý den. Tento postup provádíme z důvodu navyknutí a přizpůsobení trávicí soustavy.
- koně po krmení necháme alespoň hodinu a půl v klidu. V žádném případě ho nebere ihned po krmení jezdit!!! Doba určená na trávení a tudíž klid po krmení se uvádí všude jiná, ale myslím si, že hodina a půl je optimální.
- nejdříve krmíme objemná krmiva a až poté jadrná. Toto pravidlo je často zanedbáváno, ale je velmi důležité! Kůň, který se těší na krmení a dostane nejprve jádro, se rychle nahltá a málo potravu rozkouše, čímž mohou vzniknout koliky.
- nikdy nekrmíme hned po práci, vždy necháme koně ,,vychladnout". Délka záleží na náročnosti práce
- vodu by měl mít kůň kdykoliv k dispozici, optimální teplota je 10 - 12°C, množství, které kůň vypije za den, záleží na mnoha věcech, obecně lze říct, že průměrná spotřeba vody je 30 - 50 l za den
- nikdy nepodáváme velké množství vody ihned po práci
- důležitý je pravidelný pohyb - při trávicích procesech v žaludku a střevech vznikaji plyny, které odchází pouze konečníkem (nikoliv tlamou jako třeba u krav) a proto, je pohyb tak důležitý.
Pokud máte jakékoliv dotazy či připomínky, neváhejte a napište do komentářů pod článek, ráda se pokusím zodpovědět
Příště si řekneme jak vlastně vypadá trávicí soustava koně a co se v ní s krmivem děje